Proč nevidím ráda, když se rozebírá písmo slavných?

Na trhu naleznete poměrně velké množství popularizačních knih o grafologii, které rozebírají písmo významných a slavných osobností. V době voleb se obvykle v novinách a na internetu objeví alespoň jeden článek popisující rozdíl mezi podpisem stávajícího a budoucího prezidenta. Často se mě také lidé v souvislostí s grafologií ptají, zda bylo z písma možné předpovědět, že Hitler bude Hitler a Stalin bude Stalin. Obvykle jim odpovídám, že ne.

V písmu je možné najít charakteristiky vůdcovství, skrytých problémů, vnitřních konfliktů, násilnických nebo tyranských sklonů, pudovosti, apod., nicméně to, jakým směrem je daná osoba využije a zejména to, jak daleko se v sociálním řebříčku dostane není možné předpovědět. Není tak možné vzít něčí písmo a říct – za pár let tento člověk bude chtít zničit celou Evropu. Problém u mnoha úspěšných lidí je, že mohou své výrazné charakteristiky napřímit jak dobrým tak špatným směrem, stejně jako mohou své komplexy řešit různě. Zdá se mi, že když takto zpětně posuzuje písmo někoho, koho „známe“, máme tendenci přisuzovat mu vlastnosti, které v písmu nejsou a hledáme za každou cenu pozitivní nebo negativní znaky podle toho, jak je daná osobnost historicky vnímána. Takový rozbor textu může mít význam jedině pokud neznáme identitu pisatele.

Rozbor podpisu slavných také není nejvhodnější metoda poznávání jejich charakteru. Podpis je v mnoha případech úplně jiný než obvyklé písmo člověka. Bývá vypsanější, obecně větší (znak většího sebevědomí), mnohdy mívá i jiný sklon. Některé znaky jsou samozřejmě zachovány, ale nemusí tomu tak být vždy. Podpis je dobré rozebírat v kontextu dalšího textu – nejen, že text nám poskytne více znaků k posouzení (proůběh řádků, okraje), které mohou ovlivnit naši interpretace, ale navíc můžeme srovnat případný rozdíl mezi podpisem a obyčejným textem. Podpis obvykle reprezentuje to, jak se chceme předvést v očích ostatních, jak chceme, aby nás ostatní viděli, zatímco obyčejný text o našem vnitřním já vypovídá mnohem více.

V neposlední řadě je třeba si při podobných analýzách uvědomit, že text vznikl mnohdy v jiné historické době a jiné zemi a je tedy třeba posuzovat jej vždy podle písmové předlohy dané země. Je známo, že lidé v anglicky mluvících zemích mají od základů jiné písmo než v Čechách. Stejně tak v budoucnu bude třeba brát ohled na to, že mnoho lidí bude psát novým stylem Comenia script a rukopisy bude potřeba posuzovat podle této předlohy. O tom třeba zase někdy příště.

anna