Schopnost vnímání sebe sama

Lidé, kteří mají v písmu extrovertní znaky, kombinované navíc s rychlostí a směrováním vpřed a k druhým lidem, mají často problém nacítit se sami na sebe. Veškerá jejich energie jde totiž ven a i veškeré jejich myšlení a cítení probíhá často mimo ně.  Místo, aby se ptali "jak se cítím", často se ptají "jak bych se v této situaci měl cítit?" "jaké pocity ode mě okolí očekává". 

Pro tyto lidi může být například už od dětství těžké říct si, co vlastně chtějí dělat a čím chtějí být. Odpovídají "nevím" a až pod tlakem okolí - "něčím přece být musíš" vymýšlí nějaké varianty, kterým ale sami nevěří. Nebo prostě použijí model někoho blízkého, ke komu se přimknou (například rodiče). To je samozřejmě u dětí v určitém věku zcela běžné - chtějí být jako máma nebo táta. Ale u lidí orientovaných "ven" tato tendence přetrvává i později a mají problém určit si své vlastní já. Často je pro ně také důležité vyjít vstříc okolí a naplnit jejich požadavky a potřeby, proto se mnohdy vydávají na kariérní cestu, která není tak úplně jejich, ale je pro ně neskutečně těžké se opravdu zastavit a opravdu procítit a promyslet to, co je vevnitř v nich samých, jaké jsou jejich skutečné sny a touhy. 

Pro lidi orientované "ven" a "dopředu" může být velmi přínosné trénovat různé meditační techniky a nebo alternativní možnosti terapie, ve kterých se jim podaří dostat se na hlubší úroveň vědomí a komunikovat tak s vlastním já bez vnějších hlasů.